Co kluci neřekli. V Čáslavi končí odpad 120 obcí a 200 firem! I rakovinotvorný z lagun. Je petice proti kalům. Skládka 2x hořela. Není varovný systém

REAKCE na pořad NA ( ) ROVINU – Skládka pro Republiku / Beru jako velmi pozitivní, že se studenti zajímají o nebezpečnou skládku. Trojice středoškoláků pochází ze Žehušic, z Peček a jeden z nich z Čáslavi, alespoň podle jejich facebookových profilů. Netuším, kdy je problematika skládky začala poprvé zajímat.  Snaha se tedy určitě cení.

Líbí se mi, že upozorňují na velikost skládky a její budoucí zvětšení. To je určitě velmi důležitá informace. Ale na druhou stranu chlapci řeší poletující pytlíky, to je ale „jen esteticky” problém… „Ty pytlíky, co létají ze skládky, jsou sice v důsledku marginální,ale ukazují, že když tak hmotný předmět může ze skládky uletět kilometry, pak o to snadněji uletí prachové částice nebo například plyny… a o to do větších vzdáleností,“ argumentuje Dan Korábek v diskuzi na facebooku.

Ve videu nezaznělo, že skládka dvakrát hořela, ze neexistuje žádný varovný systém pro obyvatele Časlavska, že skladku původně pro město, teď využívá aktuálně “jen” 120 obcí z okruhu 80 km a že sem vozí “jen” cca 200 firem z cele republiky! Komise pro skládku zřejmě nezačne fungovat plnohodnotně dříve než po nových říjnových volbách, protože na posledním zastupitelstvu v dubnu například zastupitel Filip Jerie odmítl práci v této komisi. Zdůvodnil to tak, že se jedná o politikaření!

Heslo roku, které jeden ze studentů prohlásil: třiďte odpad! Těžko mohou obyvatelé Čáslavi snížit velikost skládkového kopce jen tím, že začnou intenzivněji třídit odpad. Počet měst, které Čáslav zásobují se tímto tahem asi moc nezmění. A také asi ani autoři netuší, jak si zaměstnanci usnadňují život, když vytříděný odpad od lidí znovu “setřídí” údajně dohromady. Máme tyto informace přímo z terénu.

Nic se nedá dělat s problematickou nebezpečnou skládkou!? Další “smutný” výrok hraničící s nekompetentností, chápu, zadání bylo jasné: uklidněte lidi! Každý, kdo má všech pět pohromadě a žije 500 metrů od skládky musí být z podobné interpretace reality – pravdy – vyznění v šoku! Existuje řada možností, pokud občané například po požárech měli zdravotní problémy, zvraceli, měli astmatické problémy, případně je zlobí zápach a prach. Kontaktovat se dá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), více aktivněji by měl také pracovat Odbor životního prostředí městského úřadu Čáslav a zastupitelé a starosta by měli vyjednávat daleko razantněji s provozovatelem skládky, městu totiž patří hlavní příjezdová silnice ke skládce, to je ta cesta, která vede z města až k solárním panelům, které jsou na pravé straně.

Také nezaznělo, že se do Čáslavi vozí nebezpečný odpad z rakovinotvorných ostravských lagun. A že 1 100 lidí na Čáslavsku podepsalo petici proti kalům na zdejší skládce.